bartweb.cz

aTeo.cz

Možná byla vyhlášena soutěž o to, kdo stihne rozeslat více přáníček, vzpomene si na více a více svých blízkých, případně obveselí své kamarády přisprostlou říkačkou, která je zřejmě vypůjčená z dokumentu "Co se do Kameňáku 3 nevešlo," a oblečená do Santovské čepičky.

Většinou ani nejde o to, že si tu někdo vzpomíná na kamaráda. Připadá mi, že kamarád je v danou chvíli pouhou zaškrtávací položkou na mobilním telefonu nebo v e-mailové schránce.

V mobilních telefonech ještě stále existuje jakási malá pojistka: "odeslání SMS něco stojí."

Zato e-mail.... Zde znovu platí onen známý model s "vtipnýma videjkama" nebo zaručeně fungujícím řetězovým dopisem, který se nesmí přetrhnout, jinak mi nezmodrá prostata.

A kolik naší rodině letos přijde dopisů do schránky? Řek bych, žádný. Na to přece není čas.

Zaškrtnu, odešlu, mám odbyto.

Vánoční příběh

Jedna nejmenovaná osoba, s kterou se už 5 let úplně míjím, mě tentokrát znovu potěšila powerpointovým maso přáníčkem.
V e-mailu je vidět ještě dalších 350 příjemců.

Napadlo mě - se jí na to zeptat:

Beru.
Kdo by si to taky pamatoval, když musí odeslat za 10sekund 350 říkanek.

Závěrem je třeba říci..

Až na jedno „masové přání“ (díky Saddáme!), shledávám všechny výtvory naprosto kýčovitým a bezúčelným blábolem, který nestojí za to posílat, číst, natož skladovat; a neděkuju vám.

Děkuji za ty, které byly adresovány přímo mně a obešly se bez santy, snížku, sobů a květin. Potěšilo.